Výsledky rozhodování Rady - 2023-2-9-26 Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu
Do výzvy Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu se celkem přihlásilo 34 minoritních projektů: sedm animovaných, devět dokumentárních a 18 hraných, což představuje navýšení počtu o sedm projektů oproti poslední výzvě na jaře 2023. Ve výzvě bylo k dispozici 20 milionů korun, celková částka požadované podpory přesahovala 71 milionů korun.
V kategorii hraných filmů byla už tradičně žánrově nejvíce zastoupená dramata s různými tématy ze současnosti a tématy znepokojujícími současného moderního člověka. Mezi žádostmi se objevily např. historická dramata, sociální drama o šičkách za Covidu, dystopie, nebo mysteriózní drama o dospívání s prvky fantasy, nebo hraný film pro děti s animovanými prvky. Škála režisérů se pohybovala od mezinárodně oceňovaných režisérů s renomé až po začátečníky představující nastupující autorskou mladou generaci.
Z koprodukčních zemí mělo nejpočetnější zastoupení Slovensko, řada žádostí ale přišla i z dalších koutů Evropy a světa: z Pobaltí, Polska, Rumunska, Bulharska, zastoupeny byly také skandinávské země (Norsko, Island), z neevropských zemí pak Vietnam, Taiwan a Jižní Afrika.
Rada při hodnocení projektů přihlížela hlavně k plnění cílů výzvy a konstatovala, že množství z projektůvýrazně tyto cíle míjelo. Stěžejní při posuzování byla zejména kvalita scénáře, finanční zajištění, rozpočtová proporcionalita, česká stopa a producentská strategie – celkově vzato Rada došla k závěru, že se v tomto kole objevilo menší množství skutečně silných projektů, které zároveň splňovaly všechna potřebná kritéria, z čehož jako nejslabší vyšly dokumentární projekty. Rada společně s expertní skupinou konstatuje potěšující nárůst kvality u některých projektů, které byly vybaveny jak dobrým scénářem, tak vynikajícím personálním obsazením a producentským pojetím. Dlouhodobě se projevuje i “rozevírání nůžek” mezi vynikajícími a podprůměrnými projekty. Přetrvávajícím handicapem projektů je nedostatek kreativních vstupů z české strany, často se omezující na zvukovou nebo obrazovou postprodukci. Poměrně všedním jevem je i nedomyšlená a pouze formalistně popsaná distribuční strategie, jak mezinárodní, tak i lokální.
Z celkového množství bylo podpořeno deset projektů, z toho pět hraných filmů, jeden z nich krátkometrážní, čtyři dokumenty a jeden animovaný film. Rada přidělila těmto projektům dotaci v celkové výši 20 milionů korun a vyčerpala tak celkovou dotaci výzvy. Vynikajících projektů bylo víc, než bylo možné smysluplně podpořit z alokované částky.
U této výzvy byla využita i analytická pomoc skupiny odborníků, s jejichž názory a doporučeními se Rada ve většině shodovala. Zapojení skupiny odborníků, která čte stejně jako radní všechny žádosti ve výzvě a posuzuje je v jejich konkurenci a s ohledem na celkovou alokaci, je dle názoru Rady ve srovnání se systémem expertních analýz prospěšnější jak pro Radu, tak pro žadatele.
Rada s potěšením konstatovala, že podpořené projekty představují pestrou směs témat i žánrů, a věří, že budou dobře prezentovat českou kinematografii na národní, ale i mezinárodní distribuční a festivalové scéně.